Jiné seznamky

Bumble

Seznamka podobná Tinderu. Funguje rovněž jak v appce na mobilu, tak v desktopové verzi. Unikátní je v tom, že když je match, může napsat jako první pouze žena. A to do 24 hodin od matche, jinak spojení zmizí. Pokud žena napíše, muž jí musí rovněž odepsat do 24 hodin, jinak se spojení i zpráva od ženy smažou. Pak už omezení času na odepsání není žádné. Profily jsou vymakanější v tom, že tam je víc možností k zaškrtnutí nějakých základních údajů – výška, vzdělání, co hledají (něco vážnějšího, „something casual“, což je bumblová verze „něco nezávazného“ atd.), náboženská víra, jestli kouří, jak často pijou alkohol, jestli mají/chtějí děti, jazyky, kterými mluví, z jakého města pochází, v jakém aktuálně bydlí atd. Rozkliknutí profilu je mnohem jednodušší než na Tinderu (kde se musí člověk trefit na to miniaturní „i“), tady prostě stačí sjet dolů (to, co na Tinderu udělá superlajk), všechny fotky i info jsou takhle v jednom sloupci. Dají se tam posílat ve zprávách taky fotky nebo hlasové zprávy. Appka víceméně respektuje vzdálenost, kterou jsem si nastavila do filtru, stejně tak požadavek, aby se mi zobrazovali jen ti, co zaškrtli, že umí česky (to ušetří fakt spoustu času). Respekt k zadaným kritériím výběru se projevuje taky v tom, že to umí říct, že nikdo další k hodnocení už není k dispozici. To se mi na Tinderu nestalo.

Je tam taky možnost už v úvodu zaškrtnout, jestli je tam člověk pro klasické seznámení, pro kamarádění, nebo pro pracovní příležitosti. Nevím, jak to funguje u těch druhých dvou, vyzkoušela jsem jen to první a to funguje „klasicky“.

Počet profilů je tam tak akorát (ale rozhodně znatelně méně než na Tinderu, ale zato působí „autentičtěji“), rozhodně stojí za vyzkoušení, byť setkání z Bumblu jsem absolvovala asi jen dvě.

Jelikož tam může napsat jako první jen žena, tak se muži obvykle snaží asi proto mít v tom profilu něco uvedené, což je fajn. Většina (i když zdaleka ne všichni) mi na mou zprávu odepsala. I když někdy tedy tak, že to konverzaci úplně nerozvíjelo :-) Stejně jako na Tinderu vám to neukáže, kdo vám dal like, pokud si nezaplatíte nějakou pokročilejší verzi. Ta je o něco levnější než na Tinderu a přinese taky možnost prodloužení těch 24 hodin, když někdo nestačí odpovědět apod., to jsem moc nezkoumala a nezkoušela.

Facebook seznamka

Funguje pouze ve FB appce v mobilu, nefunguje to v desktopové verzi. To je z mého pohledu dost zásadní problém, který velmi přispěl k většině vyghostování, protože se zkrátka těžko dokopávám k psaní na mobilu, které je tak desetkrát pomalejší než na počítači. Z textu zprávy není možné kopírovat (a odkazy nejsou hypertextové), takže to taky snižuje uživatelskou přívětivost. Základní info to tahá z FB profilu, ale je možnost si vybrat, co bude viditelné. Na FB seznamce se vám nezobrazí lidi, které máte v kamarádech na FB. A pokud se vám objeví někdo, s kým máte společné kamarády, tak se to na jeho seznamkovém profilu objeví (kolik a kteří konkrétně... hodí se pro zvídavé typy v případě, že společný kamarád má viditelný seznam svých přátel :-) ). Dalo by se čekat, že to tím bude serióznější seznamka, ale z mojí zkušenosti je to +- stejné jako jinde. Ostatně už první konverzace... Zadané filtry to bere s výjimkou věku (tam to jde někdy až o 2 roky mimo rozmezí, je ale možné nastavit, aby se ta hranice neprolamovala) poctivě, takže „balastprofilů“ (cizinci tisíce km daleko) je tam minimum, resp. skoro žádné. Objevuje se vám (zadarmo) také to, kdo vám dal lajk. Seznam matchů někdy fungoval podivně, zobrazoval jen posledních 5 matchů. Další se objevily tedy v případě zrušení matche, nebo když se začala s někým z toho seznamu konverzace. Takhle jsem nějakým mrtvým matchům poslala jen „.“, aby se mi zobrazily ty předchozí matche a nechtěla jsem to mazat. Pokud s vámi někdo zruší spojení, tak je tam seznam deaktivovaných konverzací (jen s obsahy konverzací, takže na profil se tomu člověku už nedostanete), může se někdy hodit, třeba když si nestačíte poznamenat číslo, které vám poslal před tím, než zrušil profil.

Opět je fajn, že tam je řada zaškrtávacích možností, které dost usnadní výběr, zvýrazní se taky společné zájmy. Tady jsem se mimochodem tedy prvně setkala s překvapující realitou, kdy si u mě hned několik mužů ověřovalo, že „nepije alkohol“ znamená opravdu „nepije alkohol“. A pro většinu to byla stopka hned v úvodu, třeba hned druhá konverzace (ale pořád lepší než ta první :-) ). To byla tedy ukázka, že to jde i slušně. Jindy když jsem odpověděla, že nepiju alkohol, protože mi nechutná, tak už to tak slušné nebylo. A vůbec ty konverzace byly povětšinou takové podivné, ale dalo se tam narazit i na něco smysluplného.

Za pokus to stojí, ale technicky je to z mého pohledu docela nepřívětivé.

Badoo

Opět něco podobného jako Tinder, je tam nějak víc funkcí, já tomu vlastně pořád nepřišla na chuť, přijde mi to celé takové těžkopádné, neintuitivní a nepřehledné a vlastně nevím proč konkrétněji. Otravné je to, že to průběžně pípá na mobilu s nějakou motivační hláškou nebo s doporučením, že mám tomu či onomu napsat, a posílá to taky občas na mail nějaké dotazy, proč že tam nejsem aktivní apod., v tomhle v zásadě obtěžující appka, když ji člověk zrovna nepoužívá.

Za pokus to ale stojí.

Stesti.cz

Klasická webová seznamka (já tam byla celkem historicky, našla jsem tam dva teď již expřítele, takže tam stále jsem, ale v tom tradičním webovém módu, ani nevím, jestli to má i appku), s dobrou možností zaškrtnutí nějakých filtrovacích údajů a s dobrou možností si efektivně vyfiltrovat výběr. A taky je tam prostor pro velké množství doplňujících textů na profilu pro grafomany a vášnivé čtenáře :-) Ve výsledku to vede k poměrně rychlému prozkoumání všech relevantních profilů, takže pak když už člověk vyhledá a pohovoří s těmi, kde by mohl být teoreticky nějaký potenciál, se tam již moc nových profilů nenajde, takže proto jsem vlastně onehdá přešla na Tinder, kde je podstatně větší množství lidí (ale taky podstatně složitější a časově náročnější „přehrabování“, protože člověk musí zkrátka ručně po jednom filtrovat ty úplně mimózní profily lidí bydlících tisíce km daleko, ty, kteří hledají striktně něco nezávazného, kuřáky atd., které mu ta appka imrvére nabízí).

Nešikovné je, že je tam sice příznak nepřečteného vzkazu, ale ne už příznak vzkazu, kde zůstal míček na mojí straně. S ohledem na to, že když jsem si tam zveřejnila fotku, mi napsalo za den cca 50 lidí (bohužel to není na principu „matchů“, napsat mi tam může úplně každý, pokud se tam nenastaví nějaké blokace – například že nemůže psát člověk bez profilové fotky, takže spousta zpráv od mimopražských a podobných „marností“, ačkoliv tam mám výslovně uvedeno, že partnera hledám pouze takového, který bydlí a hodlá bydlet v Praze), se pak dalo velmi těžko orientovat v tom, kde jsem chtěla zareagovat, a kde ne. Člověk je tak odsouzen reagovat okamžitě poté, co si zprávu přečetl (jinak to prostě zapadne), což je tak zavazující, až mě to odrazuje (někdy člověk prostě tolik času zrovna nemá, jinak by si musel rezervovat tak 3 hodiny v kuse u počítače jen na odpovídání).

Za pokus to stojí, je to v zásadě „seriózní“ seznamka, nabídek něčeho nezávazného mi tam přišlo jen pár. Ovšem pokud si tam s nikým zrovna nepíšete, tak bohatě stačí se tam přihlásit tak jednou za měsíc (já tam teď nebyla asi 5 měsíců a asi o nic nepřicházím).

Speeddating

To byl takový zajímavý pokus. Bylo tam 7 mužů (nějak se na poslední chvíli odhlásili) a 10 žen. Velmi různorodé složení (od skladníka, přes automechanika nebo maséra, až po ajťáka z Indie, tento hovor byl tedy v angličtině), to bylo svým způsobem osvěžující, jinak jsem „zvyklá“ převážně na ajťáky. Až na jednu výjimku všichni v zásadě milí muži. Někteří z nich bydlící mimo Prahu. Na konci jsem neměla úplně potřebu zakroužkovat kohokoliv z nich, bylo mi to trochu hloupé, tak jsem zakroužkovala aspoň u jednoho „kamarádství“, když mi přišel na povídání fajn a chytrej a že by další popovídání mohlo být obohacující. Do dvou hodin od konce akce přišel výsledek, byl z toho „match“ (on u mě zaškrtl „seznámení“). Když člověk napsal organizátorovi recenzi, tak mu poslali i to, kolik lidí ho zakroužkovalo (ale jelikož to nebyl match, tak bez kontaktu, anonymizovaně). Jsem zvědavá holka, tak jsem recenzi napsala :-) Takže 4 ze 7 mužů u mě zaškrtlo „seznámení“, což mě vede k dojmu, že i na takové akci to berou muži spíše kvantitativně a kroužkují ženy „preventivně“ (co kdyby ona dala „ano“, tak by byla škoda kontakt neumožnit). Ale je to jen moje spekulace, samozřejmě nevím, jestli zakroužkovávali takhle aktivně i ostatní dámy, co byly na místě. Jak tam bylo víc žen, tak jsme měly všechny chvíli „pausu“, tak jsem toho využila a chvíli se bavila se slečnou vedle mě, to byla taky zajímavá zkušenost. Mimo jiné říkala, že rozhodně nechce žádného Honzu, protože prostě „hloupej Honza“. Usoudila jsem, že jsem asi dost nenáročná :-D

Dala jsem tomu ještě šanci a přihlásila se znovu, tentokráte pro kategorii vysokoškoláků (absolventů VŠ). Opět v zásadě samí milí muži, konverzace až na jednu výjimku bez problémů. Ta jedna výjimka byl jediný čistokrevný programátor (to mě ve skupině VŠ celkem překvapilo, že jen jeden), který byl očividně naprosto nezkušený (seznamkově i vztahově), z něj úplně čišela silná sociální fobie a už jen přihlášení na takovou akci pro něj asi muselo být překročení komfortní zóny asi o kilometr. Opět jsem to na seznámení za účelem něčeho vážnějšího neviděla u žádného, ale hecla jsem se a u 3 zaškrtla „kamarádství“. Všechno matche a po recenzi mi přišlo, že mě zakroužkovalo 7 z 8 přítomných mužů. Zpětně jsem si řekla, že bych se mohla pokusit o dobrý skutek a zeptat se toho sociálního fobika (kterého jsem nezakroužkovala), jestli by chtěl nějakou zpětnou vazbu (protože dělal fakt základní chyby, sám se zbytečně shazoval apod.) a poprosila jsem organizátory, jestli bych mohla dostat kontakt na něj. Ten jsem nedostala, protože k mému překvapení to byl on ten jedinej, který mě nezakroužkoval. Každopádně v dojmu o kvantitativním a „preventivním“ přístupu mužů mě to už jen utvrdilo (heh, nebo že bych byla opravdu až tak atraktivní? :-D ... no na ulici se za mnou chlapi myslím neotáčejí... i když to vlastně nevím, když se neotočím já a nemůžu to vidět :-) ).

Pokud je pro někoho problém vytáhnout ženy z virtuálního do reálného světa, je tohle určitě dobrá volba. Taky jelikož je to placené (a ne úplně symbolickou částkou), dá se očekávat, že když tam někdo přijde, tak se chce skutečně seznámit. Takže ano, v zásadě můžu doporučit.

Rande naslepo

Tohle je ten slibovaný bonus pro náročné a vášnivé čtenáře. Tragikomický příběh ze života. Tuhle mi psal kamarád, jestli bych nešla do rande naslepo s nějakým známým od jeho přítelkyně. Tak jasně, jsem pro (skoro) každou srandu. Udržela jsem se a nepokoušela se o něm zjistit nic předem, aby to nepopřelo myšlenku rande naslepo. Takže jsem věděla jen křestní jméno a kde a kdy mám být. V 18h před Arkádami Pankrác. Hm, to zní jako rande někde v civilizaci, řekla jsem si. A adekvátně tomu jsem zvolila outfit. Pro zdůraznění své ženské stránky jsem na sebe navlíkla pěkně sukni nad kolena a nazula kozačky s nadprůměrně vysokým podpatkem. Na místě jsme byli oba s předstihem, čekal se třemi růžemi. To je mimochodem dost nestandardní (kytky na první setkání) a upřímně mě to nepotěšilo, působí to (na první schůzce) trochu pateticky a dost divně, když nejde na první pohled o rozeného prvorepublikového gentlemana. Ale zle to jistě nemyslel (jak by taky mohl), byla z toho vidět nějaká snaha, toho si zase cením. Venku mrzlo, takže jsem čekala, že někam zalezeme. Ale on že někde čeká nějaké překvapení a že se k němu projdeme. Sice to byl ten typ, kde mi bylo po 10 minutách jasné, že z toho nic nebude, ale kazit překvapení jsem nechtěla, tak jsme vyrazili za překvapením. Že by ty kytky byly rafinovaným testem mojí asertivity (jako jestli ho požádám, aby je nesl on), to si nemyslím, každopádně více než půlhodinovou procházku ve vysokých podpatkách v mrazu jsem vydržela ty růže nést (bez rukavic) a doufala, že neskončím s omrzlinama. Pak se tedy projevilo, co je oním překvapením. Oním překvapením měl být pohled z vyhlídky na západ slunce (na první oťukávací setkání opět dost patetické). Ten jsme tedy nestihli, cestou za překvapením jsme asi trochu bloudili. Na vyhlídku se nešlo už úplně dokonale schůdným terénem, v samotném závěru bylo odhadem tak 15 dřevěných schodů a v okolí žádné světlo. Tak jsme se tedy podívali z vyhlídky na město a obrátili se zpět. Kombinace tmy, schodů, vysokých podpatků (s kotníky zpevněnými skoro jak v lyžákách) a samozřejmě hlavně mojí neopatrnosti způsobila to, že jsem neodhadla začátek prvního schodu, kde jsem klopýtla. A ač jsem se to snažila ustát a na každém dalším schodu ještě udržela tělo ve vzduchu, s každým dalším schodem dál a rychleji předbíhala horní polovina těla moje aktuální těžiště a já ve výsledku s řádně rychlým (a akcelerujícím) rozběhem po všech schodech hodila pod schody na cestě velmi neelegantní šipku. Bolest hned překonala přirozený pocit trapnosti. On se mě jal sbírat ze země a že jestli jsem v pohodě. A následně okomentoval, že růže od něj nedopadly zrovna nejlépe. Zdálo se, že výsledkem budou jen modřiny a poměrně hluboký krvácející „silniční lišej“ na dlani. V tomhle stavu mě ani nenapadlo, že bychom ve schůzce pokračovali, namlátila jsem si fakt dost, a zamířila jsem směrem domů a na jeho dotaz, zda si nepůjdeme ještě někam sednout, jsem teď už tedy asertivně odpověděla „ne“. Takže abych to shrnula, rande naslepo mělo na mé straně za následek ostudu jak vrata, tři týdny kompletně fialová kolena a část nad levou pánví, sedřenou dlaň, naražené rameno (ruka polofunkční cca 5 dní), naražené/zlomené žebro (to se spravovalo cca 2 měsíce), zničenou kabelku, kabát a punčocháče, zrušené tréninky i soutěže a na to navazující navýšení hmotnosti, které jsem pak musela řešit jednorázovou ketodietou. Jo a taky jsem se na té ledové procházce zvládla nachladit a kýchat s naraženým/zlomeným žebrem, to byl fakt horor. Poučení pro mě: až zase někdo na první schůzce přijde s tím, že má nějaké překvapení, tak mu asi hezky poděkuju, ocením invenčnost a požádám, abychom šli raději do kavárny :-)

Poučení pro potenciální překvapovatele: pokud se pokusíte být nějak originální (chvályhodné), tak doporučuju velmi pečlivě zhodnotit všechny okolnosti, možné varianty, a zapojit veškerý váš potenciál v oblasti empatie a mít připravené náhradní řešení, kdybyste vyhodnotili, že podmínky k realizaci překvapení mají do ideálu na míle daleko. To, co se mi stalo, je samozřejmě moje blbost, moje odpovědnost, nesvaluju to na něj. Přesto si myslím, že by bylo dobré, aby druhá strana vnímala, zda je jeho nápad pro ten „nevědoucí“ protějšek s ohledem na konkrétní situaci vhodný k realizaci. Vymyslet překvapení by v sobě mělo obsahovat taky nějakou dávku prozíravosti (když ta druhá strana nemá možnost nic zhodnotit ze svého pohledu, protože prosbou o odhalení překvapení předem by to překvapení pochopitelně zkazila :-) ). Jednoduchá rada by mohla znít asi takhle – podívej se na ni a představ si, že bys teď měl na sobě to, co ona, měl bys tělesnou sílu asi takovou, co ona, a měl bys aktuálně měsíčky (a nenech se zmást reklamami s jásajícími ženskými v bílých kalhotách; překvapení ve formě sauny apod. prostě nebude to pravé ořechové). Pokud ti při této představě sebe sama v té roli přijde tvé překvapení v pohodě k realizaci, realizuj ho :-)